Denim je jednou z nejoblíbenějších tkanin, tradičně na bázi bavlny, ze které se vyrábí vše od všudypřítomných džínů až po stylové bundy a doplňky. Žel denim není standardně udržitelný, no existují lepší způsoby jeho výroby i značky, které těchto způsobů využívají.
Džínové blues
Od přehlídkových mol po venkov, v cenovém rozpětí od 100 do více než 20 tisíc korun, od kalhot přes sukně až po bundy – denim je stejně univerzální jako odolný a trendy. Džíny se tradičně vyrábějí z bavlny, nejsou elastické a díky svému dědictví v oblasti pracovních oděvů jsou navrženy tak, aby byly odolné. Ale vzhledem k tomu, že se jich ročně po celém světě vyrobí více než 2 miliardy párů, jak etická a udržitelná je naše milovaná modrá tkanina v dnešní době?
Jak se vyrábí džínovina
Denim se obvykle vyrábí z bavlněné tkaniny v keprové vazbě. Bavlněná vlákna se sklízejí a spřádají do příze, která se pak barví. Džíny jsou často barveny indigovou barvou, která je pro džínovinu klasickou modrou barvou. Bavlněná džínovina se pak tká buď na člunkovém tkalcovském stavu, nebo na tkalcovském stavu, čímž vzniká pevnější, respektive jemnější výsledek.
Zatímco původní džíny byly vyrobeny ze 100% bavlny, v dnešní době je stále populárnější “strečový denim”. Strečový denim obsahuje určité procento elastanu a strečových polyesterů, jako je spandex, které jsou vhodnější pro pružnost požadovanou například u úzkých džínů. Tento přídavek sice může být pro určité styly pohodlnější, ale taková změna složení vláken má vliv na udržitelnost a recyklovatelnost konečného výrobku.
Přechod na lepší materiály
Některé zodpovědnější značky se rozhodují pro pohodlí, které je zajištěno použitím měkkých vláken, jako jsou TENCEL™ Lyocell a TENCEL™ Modal (umělá celulózová vlákna). V průmyslu obecně dochází také k posunu směrem k udržitelnějším materiálům – dobrým příkladem je bavlna BCI, organická bavlna, recyklovaná bavlna, recyklovaný polyester, umělá celulózová vlákna, recyklovaný elastan a konopí. Je však třeba poznamenat, že přechod k organické bavlně není přímočarý, protože celosvětově zatím není k dispozici dostatek organické bavlny, aby se uspokojila poptávka.
Vliv jednoho páru džínů
Pro zjednodušení se podívejme na dopad běžných bavlněných džínů na životní prostředí a pracovníky podílející se na jejich výrobě.
Voda
Studie společnosti Levi Strauss & Co zjistila, že na výrobu jednoho páru džínů Levi je zapotřebí neuvěřitelných 3781 litrů vody, přičemž toto číslo se v jednotlivých odvětvích liší. Více než 10 % světové populace v současnosti nemá přístup k čisté vodě, což je ohromující statistika, která dává alarmující pohled na naše “žíznivé” nákupy džínů. Bohužel to bývají nejsušší země, které nesou břemeno výroby zboží náročného na vodu, po kterém toužíme. Například Pákistán má rozsáhlý bavlnářský průmysl, ale již několik let se potýká s vodní krizí.
Chemikálie
Spotřeba vody není jediným etickým problémem džínoviny. Přestože bavlna zabírá pouze 2,5 % zemědělské půdy, spotřebuje se na ni velké množství insekticidů. Ty mohou být vysoce toxické a vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí pro pěstitele bavlny. Akutní otravou pesticidy trpí 1 až 3 % zemědělských pracovníků na celém světě a nejméně 1 milion z nich musí být každoročně hospitalizován. Drsné chemikálie mohou navíc znečistit okolní půdu a vodní systémy, což ohrožuje zásoby potravin a vytváří zdravotní rizika.
Barviva
Kromě pesticidů používaných při výrobě bavlny se škodlivé chemikálie mohou ve velké míře používat také při barvení džínoviny. Například azobarviva mohou někdy uvolňovat karcinogenní aminy. Tyto chemikálie mohou být škodlivé pro životní prostředí a představují riziko pro zdraví a bezpečnost pracovníků.
Některé firmy přechází k barvicím procesům méně náročným na vodu, jako je barvení pěnou. Je také možné používat “spun dyed” celulózové nebo syntetické příze (kde se barva přidává před spřádáním vlákna, čímž se eliminuje nutnost barvení oděvu). Společnost Lenzing, která stojí za vlákny TENCEL™ Lyocell a Modal, nabízí příklady této technologie.
Pískování
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vaše oblíbené “prošoupané” džíny vypadají tak zvětrale? Není to proto, že by předtím, než se dostaly na pulty obchodů, byly několik měsíců vystaveny povětrnostním vlivům. Tohoto vzhledu se dosahuje kontroverzní technikou zvanou pískování. Jak název napovídá, džíny jsou doslova otryskány pískem, aby se látka změkčila a opotřebovala. Tento proces představuje pro pracovníky značné zdravotní riziko, protože jemné prachové částice se mohou usazovat v plicích. Existují i jiné způsoby, jak vytvořit zničené džíny, jako je praní kamenem, kartáčování nebo použití laseru. Tyto metody jsou sice nákladnější než pískování, ale dosahují podobných výsledků.
Významným problémem je, že mnohé společnosti nemají takovou kontrolu nad svým dodavatelským řetězcem nebo o něm nemají takové znalosti, jaké by měly mít. V březnu 2015 například tajné vyšetřování televize Al Jazeera odhalilo, že čínští dělníci pískovali džíny pro populární značky včetně Hollister a American Eagle, zřejmě, aniž by o tom značky věděly.
Práce
Historie výroby bavlny je protkána vykořisťováním, které sahá od kořenů v obchodu s otroky až po současné problémy s dětskou a nucenou prací v Uzbekistánu a Indii. Jak jsme viděli výše, mnoho kroků ve výrobním procesu džínoviny představuje značné riziko pro bezpečnost pracovníků.
Verdikt?
Výroba džínoviny může mít závažné sociální a environmentální důsledky. Nemusí tomu však tak bát. Existují velké i malé džínové značky, které se angažují v zájmu lidí a planety. Pokud si vybíráte džínovinu, zde jsou některé z nejlepších způsobů, jak snížit ekologickou stopu svého nákupu:
- hledejte džíny vyrobené z lepších materiálů, jako je recyklovaná nebo organická bavlna či konopí.
- vybírejte vysoce kvalitní džíny navržené s ohledem na dlouhou životnost i styl, které budete nosit dlouhá léta.
- nakupujte robustní džíny z druhé ruky nebo použité džíny, abyste prodloužili jejich životnost.
- abyste měli po skončení životnosti co největší šanci na recyklaci, vybírejte džíny vyrobené z 98 % z celulózových vláken, jako je bavlna, konopí, viskóza, lyocell, modal nebo len.
Značky “udržitelných” džín, které najdete i v naší nabídce 🙂
KUYICHI– Společnost Kuyichi byla založena v roce 2001 a stala se první značkou organického denimu. Značka s nejlepším hodnocením v oblasti práce a životního prostředí navrhuje etické a odolné, ale zároveň módní a moderní kousky, které nikdy nevyjdou z módy.
K.O.I. – Od roku 2012 vytváří společnost Kings of Indigo kolekce udržitelné džínoviny a je známá jako lídr v oblasti udržitelné módy.
Zdroj: Goodonyou.eco