Ať už jste ve světě udržitelné módy nováčkem, nebo se v této oblasti již nějakou dobu pohybujte, terminologie etické a udržitelné módy může být přinejmenším matoucí.
Existuje tolik slov a definic, že je snadné se zpočátku cítit zahlcená. “Etická móda”, “udržitelná móda”, “ekologická”, “organická”, “fair trade”, “veganská”… co to všechno znamená?
Nebojte se, jsme tu, abychom vám pomohli. Zde je 26 slov z oblasti udržitelné a etické módy, která byste měla znát.
Udržitelná móda (Sustainable fashion)
Udržitelná móda vychází z konceptu udržitelného rozvoje, který OSN v roce 1987 definovala jako “rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrožoval schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby”.
Zamýšlený význam pojmu udržitelná móda je často vznešený. Když jej (a související termíny jako etická móda, zelená móda a ekologická móda) používají účastníci kampaní a odborníci, zasazují se o módní průmysl, který řídí své dopady na životní prostředí v mezích planety a zajišťuje blaho lidí a dalších zvířat v celém dodavatelském řetězci. Podle tohoto názoru vyžaduje smysluplná udržitelnost zásadní odklon od obchodních modelů, které jsou hnací silou nadprodukce, nadměrné spotřeby, plýtvání, vykořisťování pracovníků a klimatické nouze. Mnozí odborníci budou k popisu systémových změn potřebných k dosažení udržitelnějšího módního průmyslu používat termíny jako “degrowth” a oběhové hospodářství.
Kvůli své vágnosti a vnímanému nedostatku pokroku při dosahování těchto cílů je však udržitelná móda termínem, z něhož má nyní mnoho návrhářů, aktivistů a tvůrců politik smíšené pocity.
V posledních letech se termíny jako “udržitelná” a “etická” často staly součástí greenwashingu a firemních kampaní na podporu udržitelnosti. Když se k udržitelnosti hlásí značky, které jsou zodpovědné za většinu nadprodukce, dopadů na životní prostředí a vykořisťování pracovníků v módním průmyslu, začíná tento termín ztrácet svůj význam. A přestože značka může být “udržitelnější” a spotřebitelé si mohou “udržitelněji vybírat”, současná realita je taková, že žádná značka ani volba není plně udržitelná. To znamená, že tento termín je často omezený a ztrácí svou sílu.
V rámci boje proti greenwashingu se tvůrci politik všude, od New Yorku po Evropskou unii, snaží legislativně upravit, jakým způsobem může značka tyto termíny používat ve svém marketingu, což vede k nárůstu alternativních způsobů popisu původních cílů, které stojí za samotným termínem.
Například módní kritička listu The New York Times Vanessa Friedmanová tvrdí, že termín “udržitelná móda” je sám o sobě oxymóron: “‘Udržitelná’ přece znamená ‘schopná pokračovat po určitou dobu’ […] ‘Móda’ naopak znamená změnu v čase. Skloubit obojí je nemožné.” Friedman se rozhodla používat místo toho termín “odpovědná móda”. Stále více prodejců a značek se přiklání k jiným označením, jako je “vědomá móda”, s podobnými záměry.
Etická móda (Ethical fashion)
Etická a udržitelná móda se často používají jako zaměnitelné pojmy. Podle některých se etická móda zaměřuje spíše na sociální dopad módního průmyslu a na to, co je “morálně správné”.
Etická móda přesahuje místní pracovní zákony a zahrnuje širokou škálu otázek, jako jsou mzdy na úrovni životního minima, pracovní podmínky, dobré životní podmínky zvířat a veganská móda.
Ignorovat etický rozměr katastrofických ekologických problémů, jako jsou dopady klimatických změn nebo ničení zdrojů sladké vody na lidi a zvířata, by však opravdu nemělo smysl.
Rychlá móda (Fast fashion)
Rychlou módu lze definovat jako model masové výroby levných, “aktuálních” výrobků, které se prodávají za nižší cenu. Obvykle se jedná o levné módní oblečení, které se vyrábí závratnou rychlostí, aby uspokojilo poptávku spotřebitelů a zákazníci si je mohli pořídit, dokud jsou ještě “žhavé”, a pak je bohužel po několika nošeních vyhodit. To nahrává myšlence, že opakovené nošení oblečení je módní faux pas, a že pokud chcete zůstat “v kurzu”, musíte mít nejnovější kousky hned, jak se objeví. Tvoří klíčovou součást toxického systému nadprodukce a spotřeby, který z módy učinil jednoho z největších znečišťovatelů životního prostředí na světě.
Ultra rychlá móda (Ultra fast fashion)
Ultra rychlá móda přebírá vše, co je na rychlé módě škodlivé a co jsme uvedli výše, a zrychluje to. To znamená rychlejší výrobní cyklus, rychlejší změnu trendů a rychlejší odvoz na skládky. Oblečení je “ultra plastové” – syntetické, přičemž nejméně polovina těchto oděvů je vyrobena z panenských plastů, které budou ještě dlouhá léta vypouštět mikrovlákna do vodních toků a ovzduší. S ultra rychlou módou naráží negativní dopady na pracovníky a životní prostředí na stále nižší dna.
Pomalá móda (Slow fashion)
Pojem pomalá móda, jejímž autorem je Kate Fletcher z Centra pro udržitelnou módu, je po vzoru hnutí slow food zjednodušeně řečeno opakem rychlé módy. Je to hnutí a přístup k módě, které zohledňuje procesy a zdroje potřebné k výrobě oblečení, zejména se zaměřením na udržitelnost. Znamená to méně často nakupovat kvalitnější oděvy, které déle vydrží, a cení si spravedlivého zacházení s lidmi, zvířaty a planetou.
Cirkulární móda (Circular fashion)
Oběhová móda je o tom, jak z našeho oblečení odstranit odpad a znečištění a zajistit, aby na konci své (dlouhé) životnosti pomáhalo regenerovat přírodní systémy. Částečně vychází z filozofie designu Cradle to Cradle Williama McDonougha a Michaela Braungarta. Cirkulární móda se odklání od tradičního lineárního obchodního modelu “take-make-dispose”. (vzít-vyrobit-zlikvidovat)
Oběhové hospodářství v oblasti módy vytváří lepší výrobky a služby pro zákazníky, přispívá k odolnému a prosperujícímu módnímu průmyslu a regeneruje životní prostředí. Upřednostňuje práva a rovnost všech zúčastněných a vytvoří příležitosti k růstu, které jsou distribuované, rozmanité a inkluzivní. Výrobky oběhové módy jsou:
- používány co nejdéle díky dobré péči, opravám, renovaci nebo tím, že jsou pronajímány, půjčovány nebo dále prodávány
- recyklovány a znovu použity pro výrobu nových výrobků. nebo (pokud nejsou vhodné k recyklaci) kompostovány, aby se staly živinami pro rostliny a další živé organismy.
- vyrobeny z bezpečných a recyklovaných nebo obnovitelných vstupů.
Celkově by životní cyklus výrobků neměl přinášet žádnou ekologickou ani socioekonomickou újmu, ale naopak přispívat k pozitivnímu rozvoji a blahobytu lidí, ekosystémů a společnosti. Za globální oběhové hospodářství se zasazuje zejména Nadace Ellen MacArthurové.
Minimalismus
Pokud jste slyšeli o Marii Kondo, pak už možná tušíte, co je to minimalismus.
Minimalismus spočívá v tom, že se zbavíte nepotřebných věcí a ponecháte si jen ty, které vám přinášejí skutečnou hodnotu a radost.
V oblasti módy to může znamenat, že ve svém šatníku máte jen minimum oblečení, které vám vyhovuje a přináší radost.
Pokud vás minimalismus zajímá, ale začínáte se cítit celým procesem trochu zahlceni, pak je kapslový šatník dobrým začátkem. Kapslový šatník je logický výběr oblečení, které nejen rádi nosíte, ale které je praktické a univerzální.
Greenwashing
Greenwashing je využívání marketingu k tomu, aby se výrobky, činnosti nebo zásady organizace prezentovaly jako šetrné k životnímu prostředí, i když tomu tak není. V dnešní době se jedná o stále větší problém, protože některé společnosti se snaží těžit z rostoucí poptávky po udržitelnějším a etickém oblečení.
Společnosti obvykle uvádějí na trh údajně “ekologicky šetrné” iniciativy, jako například že mají jednu malou ekologickou řadu, používají recyklované obaly a přecházejí na LED světla ve svých kancelářích, přičemž se nezabývají kritickými otázkami životního prostředí a práce.
Recyklace (Recycling)
Recyklace je přeměna odpadu na něco nového.
V módním průmyslu, stejně jako v mnoha jiných odvětvích, hodně slyšíme o recyklovaných plastech. Jak už možná víte, my lidé produkujeme a spotřebováváme obrovské množství plastů. Některé společnosti se proto začaly zabývat recyklací plastů na nové oblečení: například přeměnou plastových lahví na přízi pro výrobu fleecových svetrů nebo legín.
Protože však oblečení z recyklovaného plastu je přece jen stále plast, je toto téma v oboru sporné a velmi diskutované.
Upcyklace (Upcycling)
Upcyklace také mění odpad na znovu použitelný materiál, ale v lepší kvalitě. Je to koncept, který vychází z přístupu Cradle to Cradle a o kterém slýcháme stále častěji. Jde o opětovné využití a přepracování starých předmětů na něco nového. Upcyklace odstraňuje odpad ze systému, vyžaduje méně energie než recyklace, a má tak lepší dopad na životní prostředí. Navíc podporuje kreativitu a inovace.
Transparentnost (Transparency)
Transparentnost je praxe otevřeného sdílení informací o tom, jak, kde a kým byl výrobek vyroben. Transparentnost znamená zveřejňovat veškeré informace o každém účastníkovi výrobního procesu od začátku až do konce, od polí až po pulty obchodů.
Transparentnost je samozřejmě jen prvním krokem k udržitelnějšímu a etičtějšímu chování. Umožňuje zákazníkům přesně vědět, co kupují, s podrobnostmi z každého kroku výrobního procesu.
Sledovatelnost (Traceability)
Sledovatelnost pro společnost znamená, že zná své dodavatelské řetězce od začátku až do konce a je schopna sledovat každou složku výrobku, od suroviny až po visačku na oblečení a vše mezi tím. Zahrnuje znalosti týkající se umístění mlýnských zařízení, farem, továren a mnoho dalšího. K pozitivům patří větší transparentnost výrobních procesů a dodavatelského řetězce, znalost snah o udržitelnost, omezení dětské práce a prevence zdravotních problémů.
Tento krok je pro transparentnost zásadní: jak může společnost zveřejnit informace o výrobku, když nezná všechny kroky, které se na jeho výrobě podílejí?
Mezi značky, které si na sledovatelnosti zakládají patří například švédský RESIDUS.
Dodavatelský řetězec (Supply chain)
Dodavatelský řetězec v oblasti módy je sled procesů, které se podílejí na výrobě módního výrobku. Módní dodavatelské řetězce jsou velmi roztříštěné a zahrnují několik kroků, včetně získávání surovin, přeměny surovin na vlákna a příze, přeměny přízí na tkaniny a přeměny tkanin na oděvy. Je běžné, že každá z těchto fází probíhá v různých zemích, a proto může být vysledovatelnost náročná – zejména pro velké značky, které nabízejí širokou škálu výrobků.
Organický (Organic)
Lidé stále častěji vyhledávají výrobky, které jsou šetrnější k nim i k životnímu prostředí. Hledání “organických” výrobků začalo v potravinářském průmyslu a nyní se dostává i do módního průmyslu, kde stále více značek začíná nabízet organické výrobky.
Organické jsou suroviny, které nejsou geneticky modifikované (GM) a byly vypěstovány bez chemických pesticidů a insekticidů. Postupy organického zemědělství se vyhýbají používání škodlivých chemikálií a zároveň usilují o ekologickou udržitelnost a využívání menšího množství zdrojů.
Oblíbenou se stává zejména organická bavlna, i když její produkce není zdaleka dokonalá. Několik organizací, například Global Organic Textile Standard (GOTS) a Better Cotton Initiative (BCI), pomáhá spotřebitelům najít certifikované ekologické oblečení. Certifikace organické bavlny se však nedávno dostala pod palbu kritiky, když se zjistilo, že velká část vláken prodávaných jako organická taková být nemusí: podle zprávy deníku The New York Times je “jádrem problému neprůhledný certifikační systém plný příležitostí k podvodům”.
Vzhledem k tomu, že organické výrobky jsou stále populárnější, může být používání slova “organický” neuvěřitelně přesvědčivé: dejte si pozor na greenwashing a na módní značky, které tvrdí, že se chovají lépe, i když stále neřeší jiné zásadní problémy.
Vegan
Veganské produkty označují výrobky, při jejichž výrobě nebyly použity žádné živočišné produkty nebo vedlejší produkty. V případě módy to znamená, že se nepoužívají komponenty jako kůže, vlna, hedvábí, kašmír, angora a další, protože všechna tato vlákna pocházejí ze zvířat. Navíc práva zvířat v módním průmyslu mohou často souviset s širšími environmentálními otázkami. Podívejte se na veganské výrobky s certifikátem PETA, abyste měli jistotu, že v oblečení a doplňcích nejsou žádné skryté živočišné složky.
V naší nabídce naleznete například boty od veganské značky NOAH – Italian Vegan Shoes
Bez krutosti (Cruelty-free)
Cruelty-free úzce souvisí s veganstvím: označuje výrobky – obvykle kosmetické – které nebyly testovány na zvířatech. Je však třeba poznamenat, že cruelty-free neznamená vždy veganský, takže pokud chcete, aby vaše oblečení a doplňky byly zcela bez zvířat, nespoléhejte se na to jako na standard.
Second hand
Pojem second hand je poměrně jednoduchý: označuje oblečení, které mělo předchozího majitele a které bylo darováno nebo dále prodáno. Je zaměnitelný s výrazy jako pre-loved a pre-owned.
Second hand je jednou z nejudržitelnějších módních možností, protože tím, že nekupujete “nové”, snižujete svůj dopad a dáváte druhý život věcem, které by jinak skončily na skládce.
Nový domov můžete poskytnout i nějakému kousku za naší nabídky.
Biologicky rozložitelné (Biodegradable)
Všechny materiály se nakonec rozloží, ale některým z nich to může trvat tisíce let a uvolňují se při tom škodlivé chemikálie a látky (díváme se na tebe, plaste). Biologicky rozložitelné předměty se naopak mohou přirozeně rozkládat (bakteriemi, houbami nebo jinými živými organismy) v životním prostředí a nedochází tak ke znečištění. Některé značky mohou používat také biologicky rozložitelné obaly, které jsou jednou z nejekologičtějších možností balení. I od nás k Vám zboží dorazí v biologicky rozložitelném obalu.
Emise skleníkových plynů (Greenhouse gas emission)
Emise skleníkových plynů jsou všechny různé plyny uvolňované do zemské atmosféry, které přispívají ke skleníkovému efektu tím, že zadržují teplo a brání jeho odchodu ze zemské atmosféry. Mezi hlavní příklady patří uhlík, vodní pára a metan, které mohou vznikat spalováním fosilních paliv a v zemědělství.
Uhlíková stopa (Carbon footprint)
Uhlíková stopa je “celkové množství skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého a metanu), které vznikají při naší činnosti”. Tento termín původně zavedla nadnárodní ropná a plynárenská společnost BP, aby se pokusila přenést odpovědnost za snižování emisí z podniků na spotřebitele, ale nyní se běžně používá například v souvislosti s kvantifikací dopadu organizací nebo výrobků.
Uhlíkově neutrální/kompenzování emisí uhlíku (Carbon neutral/carbon offsetting)
K uhlíkové kompenzaci dochází tehdy, když společnost nebo i jednotlivec investuje do jednoho nebo více ekologických projektů, aby vyrovnal své emise skleníkových plynů a stal se uhlíkově neutrálním. To může znamenat využití regeneračních procesů, jako je věnování části tržeb na výsadbu stromů, nebo dokonce investice do uhlíkově neutrální přepravy.
Ale kompenzace uhlíku není tak jednoduchá a bohužel není zázračným řešením klimatických změn.
Vědecky podložené cíle (Science-based targets)
Vědecky podložené cíle jsou v souladu s tím, co nejnovější vědecké poznatky o klimatu považují za nezbytné pro splnění cílů Pařížské dohody. Tyto cíle pomáhají značkám definovat jasné cesty ke snižování emisí skleníkových plynů, prevenci změny klimatu a udržitelnému růstu. Příkladem vědecky podložených cílů jsou cíle, které byly schváleny iniciativou Science-Based Targets (SBTi).
Mikroplasty/mikrovlákna (Microplastics/microfibres)
Mikrovlákna jsou fragmenty vláken, které obvykle měří méně než 5 mm. Mikrovlákna se uvolňují z textilií, zejména při procesech, jako je praní, ale také při nošení. Zejména syntetická mikrovlákna, známá také jako mikroplasty, jsou velkým zdrojem znečištění životního prostředí. Miliony syntetických mikrovláken se při průměrném praní dostanou do kanalizace a dostanou se do životního prostředí, ke zvířatům a dokonce i zpět k lidem.
Fair trade/Fairtrade
Pravděpodobně jste již někdy slyšeli o fair trade nebo jste viděli certifikace na výrobcích v supermarketu.
Fair trade označuje obecné hnutí, které zahrnuje mnoho různých organizací, jejichž společným cílem je podpora výrobců a ochrana práv pracovníků a životního prostředí. Fair trade označuje značku nebo jednotlivý výrobek, který byl certifikován a označen nezávislou organizací, protože splňuje určité standardy.
Fairtrade naproti tomu konkrétně označuje certifikační a značkovací organizaci Fairtrade International.
Mzda pokrývající životní náklady (Living wage)
Mzda pokrývající životní minimum je minimální mzda potřebná k důstojnému životu zaměstnanců. Liší se od zákonné minimální mzdy, která je obvykle mnohem nižší než mzda pokrývající životní minimum.
Například v Bangladéši, Vietnamu a Indonésii činí typická mzda pouze čtvrtinu až polovinu toho, co dělník potřebuje k důstojnému životu.
Rana Plaza
V roce 2013, když se zřítil oděvní komplex Rana Plaza v Bangladéši a zabil více než 1 000 dělníků, se světu naskytl pohled na realitu oděvního průmyslu.
Tato průmyslová katastrofa – jedna z nejhorších v historii – odstartovala zpochybňování rychlé módy a požadavek spotřebitelů na větší transparentnost.
V důsledku toho zahájila organizace Fashion Revolution svůj Fashion Revolution Week, který se koná každý rok v dubnu a propaguje její kampaně, včetně #WhoMadeMyClothes? a #WhatsInMyClothes?. Během tohoto týdne spotřebitelé kladou značkám otázky (Kdo vyráběl mé oblečení? Co je obsahem mého oblečení?), aby podpořili transparentnost v dodavatelském řetězci módy.
Rozmanitost/inkluzivita (Diversity/Inclusivity)
Možná jste se setkali se zmínkami o rozmanitosti nebo inkluzivitě v oblasti etické módy. Jedná se o důležitou součást hnutí, která se přímo zabývá zastoupením různých národů ve všech oblastech, od dodavatelského řetězce přes modely používané v reklamě až po vedoucí pozice. Může to vypadat jako značky, které se starají o osoby plus-size, mají rasově rozmanité zaměstnance nebo oslavují a podporují organizace LGBTQIA+. Rozmanitost a udržitelnost spolu úzce souvisejí a bylo prokázáno, že “společnosti s rozmanitějším vedením mají kromě vyšší finanční návratnosti také lepší výsledky v dodržování environmentálních předpisů”.
Zdroj: Goodonyou.eco